nechci se učit! proto jsem v jedenáct hodin začala vytírat pokoj, proto jsem v půl dvanáctý začala rozvíjet sexistické diskuse s kámošem o kámošovi, proto jsem ve dvanáct u notebooku a píšu... Na zkoušku mám pro změnu opět jeden den a nějak mě to netočí. Jsem na tenhle režim už docela zvyklá. Přemýšlím, jestli ještě neumyju konev na čaj... asi jo. Sexistická debata ustává... dokonce se mi dneska kámoš přiznal i onlajn k současnému sledování porna... to se zuzna divila.si stejně myslim, že většina kluků v tomhle věku si dělá dobře tak třikrát do týdne... nevím... co vy na to?

http://www.youtube.com/watch?v=C-3A4mOhfAo&feature=related

chtela jsem sem dát video s holčičkou která naprosto roztomile zpívá, ale je chránený, tak se na něj musíte kouknout sami

Konec

na co jsem hodiny vymejšlela ty stručný a jasný výpovědi? Na co jsem si v hlavě představovala všechny ty rozpačitý reakce? Na co? na to aby to mohlo bejt v reálu úplně jinak. Kolem jedenácté v noci, ze mě místotoho krásného vyznání vylezlo... Myslím na to, .... že... se ... mi ... líbíš... Trapas jako prase. Nikdy sem nevěřila, že trapas můžete cejtit fyzicky. Já ho cejtila na čele. Bylo to takový to horký tupý na čele a já chtěla bejt úplně tou nejmenší zuznou na světě. Chtěla jsem se vypařit a nebejt. Prostě zmizet. Místo toho jsem tu seděla, plácala něco o trapasech a zarytě jsme asi sedum minut mlčeli. On teda dýl. Já naštěstí našla v sobě tolik duchapřítomnosti, že jsem mu začla vysvětlovat, že by mohlo jít o kompliment, přece. No zaraženej byl dlouho. Naštěstí takováhle hláška se celkem solidně zazdí větou o sčítání pravděpodobností, proto se spolu vůbec zase normálně bavíme... Za což jsem ráda. Bohu díky za pravděpodobnosti. Tím asi končí zuznokantýnovská odysea a vyhledneme si novou "obět" mé platonické lásky:) Tak tedy statistice zdar:)

Tak hele! Nemůžu za ty svoje logický chyby, jako že 0 na druhou je 1 nebo že 8 krát dvacet je 100, jde o to, že se mi natolik líbíš, že se ve tvojí společnosti nemůžu soustředit.Nalijme si tedy čistého vína a vyjádřeme se na rovinu. Tak co ty na to?

Chi... chichi... zuzna se opila... prvně.... a to jako že dost. A má prostě snahu něco napsat... Zvracet se jí nechce, a snaží se uposlechnout všechny rady které se týkaly alkoholu co kdy slyšela...pít, hodně vody... jít spát.. půjdu... už se těším, jen kdyby mi všechno nepřišlo tak strašně vtipný:) směju se všemu... i když se mi endu směje, tak se tomu směju, zase....:) Nejsem schopná si sundat ten štastněj výraz... bože, proberte mě někdo! nejde to . Půjdu a svalim se do pelechua tam prospim celou tu krásnou a dlouhou noc. koupnu se asi až zejtra protože by mě to moc vytrhlo z téhle bohovské nálady. Teda zejtra... dneska vlastně a přitom se budu mooooc učit ael to zvládnu, zvládla jsem blbější věci. dneska musim skončit nebo bych psala samý kokotiny. Skobrou alkohole! ty mé drahé vínečko!

MUSE - sing for absolution...

na báseň reaguju básní

Námětem pro mou básničku byla undergroundová báseň mého kamaráda na jeho blogu o nelibé vůni nohou jeho spolubydlícího.Tato moje veršovánka je současně umístěna jako komentář na jeho blogu (jeden-clovek.blogspot.com)

čpí Karlovi nohy?
Pak má pro to vlohy.
Mě dnes nohy nesmrdí,
to ti každý potvrdí,
přesto nejsem oblíbená...
(no to je mi ale změna...)
nejsem-li dost vtipná - svěží,
obstojím v konkurenci dost stěží.
Nejsem hbitá blonďatá,
neplandaj mi kaťata...
Tohle je teď asi "trendy",
nalejem si čisté brandy.
Chci-li získat partnera -
- mám bejt kurva veselá!

jsem smutná

jsem tak strašně smutná, že nevím co píšu. Jsem tak strašně smutná, že nevím co dělám. Jsem tak strašně smutná, že jsem zlá i na lidi, které mám ráda. Jsem smutná a nevím proč. Udělala jsem náročnou zkoušku s báječným výsledkem. Mám přátele. Mí blízcí se mají dobře. Dělám jim radost. Tak proč já nemám radost? Proč jsem smutná? Proč mě bolí každá (byť i pozitivní) myšlenka? Proč nemůžu myslet ani na tu posr... lásku. Přeju každýmu to nejlepší. Přeju každýmu a zvláště mým nejbližším aby jim vyšlo co si přejí a já si přeju abych byla zdravá! Prosím, jen abych byla zdravá! Zdravá zuzna bude i veselá zuzna a bude to s ní veselejší. Chci být taková jako vždy a mít k tomu hodně energie a náboje... snad to jednou vyjde a já se toho dožiju.

tak sme se vzali:)

jsme oficiálně pro prváky "máma s tátou" :) a to potěší. I když mám ještě sokyni, která to vymyslela, tak sme prostě máma a táta. Já k němu přišla (kantýnovi), ptaje se pouze, zdali se k nám ještě vrátí a ona se na mě osopila s úsměvem jetli jsem já jeho žena... tak sme na to začali hrát a sme máma s tátou, já mu udělala "žárlivou scénu" pak sem se udobřili a je to sranda a ted si tak prostě říkáme. Drahá a drahý... z legrace a hecu. sice mě u toho hodně štvala pak ještě ta blonďatá megerka z ročníku, ale pro naše přátelství to nic neznamená:) Kecam znamená, ale nebudu se tomu poddávat:)

paradox

moje kamarádka se dostala do situace, kdy se jí jeden spolužák vyznává ze svých citů k ní. Prý jí miluje. Ona ho má ráda. Člověk by řekl, že v tom není tedy žádný problém, ale ona ho prostě odmítá. Prý nechce teď...
K tomu myslím je dost paradoxní můj případ, kdy já chci, bojím se vyznat a jsem neustále hrozně zakoukaná. Já ho mít nemůžu, ale chci a ona může, ale nechce. Po dnešní společné debatě, jsme došly k závěru, že obě nakonec můžeme mít, co chceme. Což v jejím případě také zahrnuje toho chlapa. Nesmíme se bát a zariskovat. Bez risku nebude zisk a to by mě, jako budoucí ekonomce, nemělo být cizí. Tak schválně jestli zariskujem.

text

Přítel mi slíbil, že mi napíše... Každý den netrpělivě sleduji jeho blog, jestli tam něco nepřibylo, ale ono nic... Velké kulaté a zakroucené nic. Chápu, že má teď hodně učení, ale když já od něj tak ráda věci čtu. On to ví, ale napíná... tak já se nechám ještě chvilku napínat...

Penny - pokondr

budu zvracet... deset lentilek a reklama na Penny následovně... Jak se někdo tak komerční jako Těžkej Pokondr nechá zlákat prachama k takovýmu hnusu jako je parodie na svojí vlastní cover verzi... fůůůůj. TO je vrchol hnusu prodávat potraviny ve velkym stylu i když každej dobře zná úroveň tohoto nízkorozpočtového řetězce. A oni se nám snaží namluvit, že se tam nakupuje v rudejch šatech, na jehlách a mezi regálama se chodí po červenym plyši. Jo jo...do penny budu chodit jen špičkově upravená, nalíčená a hlavně s málo penězi, protože to (podle nich) stačí...

Good times - bad times... tenhle klip má pro mě výjmečnou hodntu.. zahajoval muj druhej stupen základního vzdělání - díky Emile:)

a pak ta rána....

silvestr

stávila jsem mimořádně klidného silvestra. Nikdo se nepopral, nikomu nebylo špatně a já neskončila s nikým cizím v posteli (pouze s ověřenou partou:)) Nejsou na tom všichni tak dobře... tak díky za to:)