úterý 6. listopadu 2007

Alyčko a ostatní netrpělivci!

dneska učím v kuse asi pět hodin operační výzkum. Nejprve online z chebu do plzně mého milého kadaňského spolužáka a teď v době kdy už se mi oči vyčerpáním klíží, jsem šla ještě pooct mým milovaným kamarádům a spolužákům z fakulty. Mezi tm jsem se ještě pokusila o otevřenou agitaci na účast na přednáškách z marketingu, tak čekám kdo po mě začne plivat první. Teď ve chvíli kdy á jeden z mých žáků hlavu v dlaních a zoufale počítá a druhý je rozvalen na jeho posteli a s myšlenkami na operační výzkum (snad) usíná, já jsem si našla chvilku abych dopřála svým věrným také trochu ze sebe... Mám vás ráda, vy všichni, co máte rádi mne. A mám také ráda vás, co mne potřebujete. Je to krásný pocit, být potřebovaná. Vaše Zuzna

neděle 4. listopadu 2007

http://www.youtube.com/watch?v=4kRXZLpw6dk

viděli jste Medvídka?

sháním písničku na kterou tančí staří rodiče doktorovy při usmiřování.
Pro inspiraci přikládám jiný hit Hanky Hegerové, která má dle mého názoru prsty v té oné písni.
Dneska po trochu neštastném víkendu a předlouhém rozhovoru s Kamarádem po cestě na nádraží, narazila na "kamaráda" kterého už jsem dlouho neviděla. Během té doby jsem se stihla dozvědět, že i on se hlásí k čtyřprocentním (což mne, pokrokovou Zuznu, jen tak nezarazí). Nikdy nebyl příliš mluvný tak sem nebrala jako nějakou osobní nevraživost, to že se se mnou moc nebaví. Navíc náš vztah nikdy nebyl přímo vymezen vykáním a tykáním. Přesto jsem volně přešla na tykání. Bavili jsme se o počasí, o Praze, o rýmě... a já pořád nevim proč jsem očekávala větu: "víš, Zuzno, já Ti musim říct, že jsem gej!" Ta samozřejmě nepřišla, ale moje paranoia tohle viděla jako ten velký otazník ve vzduchu. Zuzno seš blbá!