háje zelený

děcka, kdo z vás byl někdy tak v háji, že vy si chtěl jen tak dobrovoloenpoplakat?
tak já ted sem. Byl tu, voněly mu vlasy a byl úžasneja dokonce sme se dohodli že známe stejný filmy... Jeden film, co nezná většina normálních lidí, aa známe ho my dva... krása..

objetí

k tomu včerejšku. Zuzna byla emotivní, asi přehnaně. Ale zjistila, že existuje člověk se kterým se jí nejlépe objímá. Nikdy nevěřila, že se dají muži hodnotit podle měkkosti objetí, podle výšky objímacího ústrojí, podle celkového dojmu a něžnosti.Ač tím teď možná sklamu všechny Honzíky, Jíříky, Honzy a Filipy včerejší objetí bylo úplně akorát. Měkká a bezpečná náruč, voňavé vlasy a já jsem se do té náruče schoulila a zavřela oči (vlastně jen jedno, to druhé jsem ani otevřít nemohla). Došlo mi to až dneska že to bylo tak krásné... byla jsem včera uvolněná. budu pít vínko častěji. zdravím sníh!

letargická

Hrdinka thoto blogu - zuzna, už konečně vypadá tak, jak by si přála. Oči blankytně modrozelené, tváře červené, v každém oku slzu. Je to slza štěstí? Neví. Její smutný hrdina, Honza jí vysekl tolik poklon, že zčervenala jako růže za úsvitu. A její okouzlující rytíř Kantýna jí objal. Objal jí objetím přítele. Zuzna téměř plakala. Její oko bylo smutné, ale blažené. Málem totiž získala tutéž ozdobu, kterou má její otec. Málem přišla o oko. A to ve hře. Házení sněhem. Dostala přímý zásah a plakala. Po čase (nyní) pláče raostí a rozpaky, protože ví, že ačkoli jí rytíř Krčma (kantýna) má alespoň za přítele, teď se kouluje s jinou. Oko bolí. Zuzna mu jde ulevit zavřením. Asi hned neusne, protože na hradě veselí pokračuje a ona dobře rozezná jeho hlas... a hlasy jiných dvorních dam...
dobrou noc všechny oči, které jste byly zasaženy sněhem, dobrou noc oči, které pláčete pro lásku...

Hledá se štěně!

Beník asi umírá... To je dědovo pes, jeho jediný společník. Dneska byl u veterináře a byla mu zjištěna buď otrava jedem na krysy, nebo tumor. Vyhlídky hodně špatné.. asi pětidenní. Proto, ač se to zdá sebemorbidnější, sháníme štěně. Ale jaké? Otázka je namístě, protože Benny je boxer (už druhý v řadě-oblíbené plemeno, ale ne našeho otce) a náš otec by mu koupil spíše něco menšího (aby mu to nevochcávalo keře na chatě). A teď babo raď! Máme se držet oblíbeného plemene majitele, nebo pořídit něco, co bude majitel také milovat, ale bude to snesitelnější pro okolí? Očekávám návrhy na plemeno.

a takhle u nás probíhají samíkování.... a toho kluka co se tam líbá s klukem, jsem obdivovala doted....:D

jestli mě ještě jednou něco takhle nasere jako přihlašování na bloggera, tak ten počítač hodim z wokna... Když jsem si kdysi pro zjednodušení řekla: "dám si jednu přezdívku a jedno heslo na všechno" myslela jsem si že to bude jednoduchy, to by ovšem nemohly existovat hesla kter se musí měnit a obnovovat a měnit.... takže když zadáváte heslo už po sedmý s různými modifikacemi číselnými, bezčíselnými, přihlašovacími jmény a doménami... jebne vám. mě asi jeblo - jeb.

k tomu videu

Byla jsem dle svého dobrého úmyslu vyučovat Kantýnu a Kúra operačnímu zkoumání a ke konci, když už jsme byli hodně unavení a hrozně uvolnění, jsme si začali povídat. Z metalisty Kantýny se stal poměrně vzdělanej citlivka a po povídání jsme si začali pouštět videa na youtubu. Mezi metalovejma vyhrávkama najednou zazněla tahle písnička... Byla jsem moc překvapená, že to není jen vo tom jak co nejvíc zavařit kytaru, ale hlavně o moc smutný události kdy tomuhle kytaristovi Zakkovi Wildovi zastřelili spoluhráče přímo na podiu. Tohle je parafráze na řeku do který skočili oba spolu, ale vyplaval jen on... A mak že metalisti nemaj srdce