nechci se učit! proto jsem v jedenáct hodin začala vytírat pokoj, proto jsem v půl dvanáctý začala rozvíjet sexistické diskuse s kámošem o kámošovi, proto jsem ve dvanáct u notebooku a píšu... Na zkoušku mám pro změnu opět jeden den a nějak mě to netočí. Jsem na tenhle režim už docela zvyklá. Přemýšlím, jestli ještě neumyju konev na čaj... asi jo. Sexistická debata ustává... dokonce se mi dneska kámoš přiznal i onlajn k současnému sledování porna... to se zuzna divila.si stejně myslim, že většina kluků v tomhle věku si dělá dobře tak třikrát do týdne... nevím... co vy na to?

http://www.youtube.com/watch?v=C-3A4mOhfAo&feature=related

chtela jsem sem dát video s holčičkou která naprosto roztomile zpívá, ale je chránený, tak se na něj musíte kouknout sami

Konec

na co jsem hodiny vymejšlela ty stručný a jasný výpovědi? Na co jsem si v hlavě představovala všechny ty rozpačitý reakce? Na co? na to aby to mohlo bejt v reálu úplně jinak. Kolem jedenácté v noci, ze mě místotoho krásného vyznání vylezlo... Myslím na to, .... že... se ... mi ... líbíš... Trapas jako prase. Nikdy sem nevěřila, že trapas můžete cejtit fyzicky. Já ho cejtila na čele. Bylo to takový to horký tupý na čele a já chtěla bejt úplně tou nejmenší zuznou na světě. Chtěla jsem se vypařit a nebejt. Prostě zmizet. Místo toho jsem tu seděla, plácala něco o trapasech a zarytě jsme asi sedum minut mlčeli. On teda dýl. Já naštěstí našla v sobě tolik duchapřítomnosti, že jsem mu začla vysvětlovat, že by mohlo jít o kompliment, přece. No zaraženej byl dlouho. Naštěstí takováhle hláška se celkem solidně zazdí větou o sčítání pravděpodobností, proto se spolu vůbec zase normálně bavíme... Za což jsem ráda. Bohu díky za pravděpodobnosti. Tím asi končí zuznokantýnovská odysea a vyhledneme si novou "obět" mé platonické lásky:) Tak tedy statistice zdar:)

Tak hele! Nemůžu za ty svoje logický chyby, jako že 0 na druhou je 1 nebo že 8 krát dvacet je 100, jde o to, že se mi natolik líbíš, že se ve tvojí společnosti nemůžu soustředit.Nalijme si tedy čistého vína a vyjádřeme se na rovinu. Tak co ty na to?

Chi... chichi... zuzna se opila... prvně.... a to jako že dost. A má prostě snahu něco napsat... Zvracet se jí nechce, a snaží se uposlechnout všechny rady které se týkaly alkoholu co kdy slyšela...pít, hodně vody... jít spát.. půjdu... už se těším, jen kdyby mi všechno nepřišlo tak strašně vtipný:) směju se všemu... i když se mi endu směje, tak se tomu směju, zase....:) Nejsem schopná si sundat ten štastněj výraz... bože, proberte mě někdo! nejde to . Půjdu a svalim se do pelechua tam prospim celou tu krásnou a dlouhou noc. koupnu se asi až zejtra protože by mě to moc vytrhlo z téhle bohovské nálady. Teda zejtra... dneska vlastně a přitom se budu mooooc učit ael to zvládnu, zvládla jsem blbější věci. dneska musim skončit nebo bych psala samý kokotiny. Skobrou alkohole! ty mé drahé vínečko!

MUSE - sing for absolution...

na báseň reaguju básní

Námětem pro mou básničku byla undergroundová báseň mého kamaráda na jeho blogu o nelibé vůni nohou jeho spolubydlícího.Tato moje veršovánka je současně umístěna jako komentář na jeho blogu (jeden-clovek.blogspot.com)

čpí Karlovi nohy?
Pak má pro to vlohy.
Mě dnes nohy nesmrdí,
to ti každý potvrdí,
přesto nejsem oblíbená...
(no to je mi ale změna...)
nejsem-li dost vtipná - svěží,
obstojím v konkurenci dost stěží.
Nejsem hbitá blonďatá,
neplandaj mi kaťata...
Tohle je teď asi "trendy",
nalejem si čisté brandy.
Chci-li získat partnera -
- mám bejt kurva veselá!