Matematika

frajerka Zuzna včera pochopila proč je potřeba milovat matematiku... Ono je totiž všechno spojené se vším a tak její láska k matematice, včera tím neviditelným slovním tunelem přešla na Honzu a v něm se zkoncentrovala do té formy, že jí musel asi trochu upustit a upustil jí ve formě jedné malé pusy k Zuzně. Jestli teď píšu "malé", tak včera to pro mě byla ta nejosudovější pusa v životě, všechno bylo tak skvělý a ... no znáte to. A jestli neznáte tohle, tak znáte aspoň mě a víte kam bych s tim psanim asi došla. Dokonce jsem si i chvilku myslela, že se mi to nějak zdálo, ale když odešel, tak holky najednou přilítly a s vykulenejma očima a otevřenejma pusama se mě ptaly "co to mělo bejt? co to jako bylo?!"... dělala jsem jako že vůbec netušim o čem to jako je řeč, ale ta pusa na tváři pořád hřála a měla jsem ten přiblblej výraz jako lidičky z městečka Grindahjurdafjurda, tak jsem nakonec ze sebe pubertálně vyklopila, že jsem to taky nečekala a asi tři minuty jsme si o tom povídaly (puberta hadr) .... aby si domýšlivý čtenář nedomýšlel, že to byla pusa z lásky, tak to teda nebyla! byla to pusa z čiré matematické radosti nad správným výsledkem během složitého postupu plného mnoha možných numerických chyb

jsem přezpříliš spolehlivá? jak se tomu řiká? je to přídavný jméno a má to naznačovat, že jsem hlupě a slepě zaměřená na to co se mi řekne... urputná možná... a to je prej chyba.. zvlášt v dnešnim světě. Jo, kdyby mi to řekl kamarád jako lichotkua vlastně degradaci dnešního světa.. tak to vezmu a budu ráda a povznešená, ale on mi to řekl jako výtku a jako to, co mu na mě vadí. sakra! kde sou ty hodnoty kurva! ty vyšší cíle, vyšší principy. No a pak podle téhle mojí hloupé vlastnosti zuzna zase přileze za jinejma klukama a zeptá se jich, jestli tu pomac fakt potřebujou a kde si to vyberou. je to asi taky ponižující, ale já nechci vypadat jako ten hloupej blbec, ale zase chci se spolehat na to co lidi říkají, chci jim věřit... Neva. Doufám, že se z toho krapet poučim a bude to lepší. zatim se mějte. vaše upřímná a urputná zuzna

proč si některý holky nedaj říct?! když je kluk pošle do hajzlu, tak k němu nelezeme po čtyřech zpátky a neodprosujeme, ne? nebo jo?

něco končí.. začne něco?

prostě jak to napsat? vedlebydlící trápí už asi sedum let přítel se kterym osum let chodí... vona mu tu prokázanou nevěru vždycky vodpustí - bojí se aby nezůstala sama. to je sice fajn, ale sere u toho na svoje hodnoty, na školu a na jakejkoliv podíl vlastního štěstí. Najednou ve stejný situaci (myslím tím to "rozchodový řízení") je i moje daleko bližší kamarádka, která se najednou po tak krásně a nadějně vypadajícím "mačkání ruky" octla v roli té odložené... Odložené a nežádoucí... chlapi ste ještě normální? právě jste přišli zrovna vy dva o ty dvě nejosobitější ženský. Ale co voni vám dva jiný hrozně poděkujou. Poděkujou, že jste jim umožnili seznámit se s chytrejma a hezkejma holkama, co už si nenechaj nasrat na hlavu, co už vědí jak se ten život žije a co mají milion úžasnejch vlastností o kterejch si my, naivní a hloupé holky, můžem nechat jen zdát. Nás ještě to první velké zklamání čeká a pak se zhroutíme... ne, tyhle holky už budou připravený na leccos.

Héj... zuzna je asi feministka:D Ale když už jsem to napsala, proč to nepověsit? šak se tim nic nezkazí, ne? Předem se omlouvám dotyčným stranám, cítí-li se nějak dotčeny. kdykoliv možno sundat příspěvek

KRÁSNÁ

krásná.... co vám to slovo říká? krásná je příroda, krásná je budova, krásná může být i žena... ale je fakt, že se to moc čato nestává. Jo, některé národy tvrdí, že každá žena je svým způsobem krásná, ale řekněte jí to pak do očí v romantické chvilce "Maruško, ty jsi svým způsobem tak krásná" to vám nakope a z jakkoli zamýšlené romantiky nebude zase nic. takhle se to prostě neříká. Ale co když, vám to někdo čekne v nestřeženém okamžiku kdy nečekáte vyznání, ta chvilka není ani trochu romantická, nejste zamyšleni, nehledíte si do očí s tím zvláštně zamlženým pohledem... a najednou to z něj vypadne.. nejdřív malý kompliment a pak TO slovo...KRÁSNÁ... jo, uvědomila sem si to až večer v posteli, ale řekl mi to. Řekl mi, že jsem krásná. A ač nemohu říct, že bych ho milovala, tak tímhle u mě stoupl...

toto je onen slavný objekt o němž se tak často pějí ódy u herců

buzice

„Nedaleko Blatné zachovala se dosud starožitná tvrz i se svým bývalým opevněním. Stojí nad vesnicí Buzicí na břehu řeky Úslavy na skalnatém ostrohu, jehož část na dvoře jejím nad zemi vyniká. K pevnosti její sloužila dílem řeka pod tvrzí tekoucí, dílem rybník bývalý u ní, dílem příkopy a náspy.“
(A. Sedláček – Hrady, zámky a tvrze království českého, díl XI.)