Dvě formy na bábovku: července 2008

úterý 29. července 2008

dLoUhÁ nOc

Ne, nemyslete si, neblbnu a nesnažím se ze sebe udělat emopako, jenom prostě nemůžu spát a přemejšlela jsem, čím nadpis článku ozvláštnit. Protože je asi jedna hodina ráno a to je pro můj prázdninový režim přeci jen dost tvrdá rána pod pás, rozhodla jsem se napsat zase něco ze svých plků na internet.
Nespím protože mám v podvědomí zakódovanou zvýšenou ostražitost, pokud někdo z rodiny doma chybí. Což se dneska povedlo vlastně dvojnásobně a i přestože byl tento deficit již asi před hodinou napraven, ostražitost mne přemohla a dosud nespím. Moje sestra chodí z práce poslední dobou později a později. Není to tím, že by měla za zaměstnavatele tyrana (i když kdo z vás viděl její pracovní smlouvu, ví o čem mluvím), ale tím, že má v Jirkově najdutého boyfrienda. Dokud se vracela domů v týdnu před devátou, nebyl problém. Věděli jsme kde je a hlavně, že se vrátí, ale dneska jsme jí s mamčou už dvakrát volaly jako stíhačky, protože ani v jedenáct nebyla doma. Oteček náš předrahý zase trávil večer se svými "kamarády z mokré čtvrti" a tak ho ani netrápilo, že doma nejsme kompletní. Nakonec se spolu sešli doma vlastně současně, kolem půlnoci. Nevím. Přemožena zvykem jsem odešla do věčných lovišť kolem jedenácté a tím pro mne začalo to nervózní pospávání. Nakonec, když se oba sešli doma (což jsem usoudila podle toho, že mamča tak hlasitě nechrápe a ani by si o půl jedné nedávala koupel) a klidně usnuli, já tu sedím, mám oči jako brambory a nemůžu spát. Taky se mi chce na záchod, o čemž klidně dle (http://j-lo-mour.blogspot.com/2008/07/stavte-se-ztra-na-velkou.html) Honzy můžu mluvit. To bych nikdy nevěřila, jaký věci budu mít chuť takhle v jednu ráno dělat. To, že si chci uklidit skříň, o tom mluvim už dlouho, ale věřim tomu, že na to stejně nedojde, jako na spoustu dalších věcí, o kterých tolik kecám.

Taky mne dneska silně rozhořčilo, že jsem nemohla jít plavat, přestože jsem chtěla. Naplánovala jsem si pracovní den a odpoledne a k završení toho všeho kiláček nebo dva v bazénu. Abych nešla úplně rozhicovaná a hladová, usmyslela jsem si, že půjdu ve čtvrt na osm pěkně po večeři a hezky v době, kdy už tam nikdo nebude. No jenže on tam tou dobou opravdu nikdo nebyl. Ani personál. Protože lázně mají o prázdninách víkendovou provozní dobu, o čemž se nikde na internetu nic nedočtete, snad pouze v jednom .pdf souboru, který mi nevím proč nejde otevřít. Takže plavky musím navléci nejdříve v 6:45 abych mohla od sedmi plavat a nejpozději v 17:40. Potvory proradný. Člověk když má prázdniny, tak přece nebude vstávat brzo ráno a večer si ukrajovat ze slunného odpoledne, když hala je osvětlená a krytá a dá se v ní plavat klidně celou noc. No nic, zkusim zabrat, ale počítač radši nevypnu, co kdyby se mi to nepodařilo. To bych byla odsouzena k další půlhodince psaní.

čtvrtek 24. července 2008

Žít jako člověk, chtít lepším být,
pracovat pilně, přestat už pít.
Líbat svou ženu, rodiče ctít,
dětem svým příkladem jít.

Můj bratře v bílém, pomoz mi žít,
pomoz mi hledat, pomoz mi chtít.
Pomoz mi dávat, Pomoz mi brát,
pomoz mi zas rovně stát...

motivace hadr :)

pondělí 21. července 2008

chůvička

kdyby jste se mě před pár dny zeptali, jeslti bych chtěla mít dítě, tak vám bezhlavě řeknu, že ne, že bych nevěděla co s ním a podobný překotný nesmysly. Ale dneska se mi hlavou honí takové klidné a smířené myšlenky o miminkách. Pár dní sem strávila s maličkatou holčičkou, kterou si s sebou přivezli kamarádi k nám na chatu. Malé je teprve sedm týdnů, tak toho ještě moc neumí, ale co umí dobře, to je řvát. Křičí na celé kolo, kdykoli jí položíte ještě nespící do kočárku. Křičí když má hlad a když má počuranou plínku. A jelikož tam její rodiče s námi byli na dovolené, brala jsem si často malou na ruku a ona začala usínat. Nevím čím to je a kde se to ve mě vzalo, ale začala sem se pohupovat a Andulka většinou do pěti minut zabrala. Je to nádherný pocit, když se vám někdo takhle odevzdá a věří vám tolik, že vám usne v náručí. Jsem na sebe pyšná. Snad to nebylo naposledy.

úterý 15. července 2008

a fotky od Endrú

každej čůráme jinde

Kaiser chiefs

a umělecká

Wohnout

Ještě pár fotek z Hradce o který Vás nemůžu připravit

Večerní pohoda v houpací síti a s pivkem na břiše:) Prostě Rock for People!

Kopy odpadků a malé koše (omluvte zhoršenou tech. kvalitu obrazu)

Boty opouštěly své majitele

Ve stanu "kašpárka v rohlíku" bylo postaráno i o sezení (bohužel ty nápisy nejsou k přečtení, ale dělaly ze sedících osob sochy násosků, pablbů a podobných historických zvířat)