tři minuty štěstí

Ale ne, nevyžvaním Vám to celé, ani nebudu nikomu vnucovat, jak jsme se k sobě obezřetně a opatrně (nenakažlivě) tulili mezi dveřma. Ale ty tři minuty po sedmi dnech byly to nejkrásnější, co mě potkalo a určitě pomohlo k uzdravování. A najednou vysvitlo slunko, svět se změnil a já jsem zase konečně šťastná. Na to jak jsem si to krásné setkání představovala a plánovala, tak proběhlo úplně jinak. Byla jsem překvapena v teplákách, mikině, s rozpadlým copem a zapadlýma očima. Ani nevím, co měl na sobě drahý, ale krásně voněl....