včerejší statusy

Nějak jsem se rozepsala a protože jsem si zrušila facebook (už to bude skoro rok - neslaví se to?) musím někde sdělovat svoje pocity a stavy.
Zrovna včera bych určitě zuřivě na facebooku nadávala na všechny ty, to neposlali dost hlasů Bětušce Kolečkářový, ale nadávala bych tím sama na sebe, protože mě by nedonutil nikdo ani párem volů posílat sms do takovýhle soutěže. Ale holka byla extrémě šikovná a sympatická a to, že se jim s tím fantastickým reggae manem stala ta hezká věc a mají se rádi, nahrálo nově jenom do karet. Udělali z toho drama. Bylo mi jich líto. Myslím si, že i v televizi by se měla zachovávat nějaká míra důstojnosti. Když jsme všichni viděli, že si její milý, kvůli němuž byla vyřazena, otírá slzy a není schopen slova, tak už na to přeci nebudeme zbytečně upozorňovat, ne? Vždyť je to chlap! Chlapi nepláčou a věřím, že jemu to nebylo moc příjemný, že ho ta hrstka (víc lidí se na to určitě nekoukalo - paralelně se hrál hokej) národa viděla brečet.
Další, co bych určitě komentovala by bylo naše hokejové umění. Nechci to zakřiknout, ale naši jsou letos celkem ve formě, nemyslíte? A tak jen veeelmi potichu a úplně nenápadně doufám, že se jim povede i nadále! Do toho Češi!
Poslední dobou se mi vrací abstinenční příznaky facebookové závislosti. Možná se to nějak vztahuje k tomu výročí zrušení, třeba jsou to jakási stigmata, ale spíš je to z nudy při tom mém marodění. Moje prsty samy sklouzávají na ta známá písmena na klávesnici a tak ráda by je automaticky vyťukala. Ale ne, musím být silná, navštěvovat pouze známé stránky a hlavně!!!! Psát projekt na strategický management! Takže zuzno neflákat a psát!!!!